Dobrý den, jsem OSVČ, a zaměstnávám jednoho zaměstnance na dobu určitou. V pátek jsme nosili trubky jedna z trubek mému zaměstnanci při pokládání na zem vyklouzla z ruky a z 20 cm mu spadla na nohu cca 5-10 kg těžká. Pro upřesnění situace, taková to příhoda kdy si někdo hodí něco na nohu nebo si pohmoždí někde ruku, je na denním pořádku. Po té co se mu vysmekla trubka z ruky, nic neříkal s ohledem na nějaké zdravotní problémy, neukázal údajné postižené místo, nevyžadoval žádné ošetření, ani zápis o nějaké neobvyklé situaci (úrazu) a pokračoval v práci a nošení trubek od 9 hod. kdy se mu stal údajný úraz, do 15 hod. kdy jsme z končili práci, bez jakýchkoliv projevů o poškození zdraví. Při cestě ze stavby domů několikrát nasedal a vystupoval z dodávkového auta, bez jakýchkoliv náznaků o zranění. Po příjezdu na sídlo firmy mi ústně odsouhlasil pondělní nástup do práce 5.30 ráno. Druhý den dopoledne mě tel. oznámil, že noha začala bolet a přes noc mu otekla, proto šel v sobotu na pohotovost, kde mu nohu z rentgenovali a řekli, že zlomené to není údajně zhmožděné (žádnou lékařskou zprávu jsem neviděl) a má jít v úterý ke svému ošetřujícímu lékaři na kontrolu. V pondělí do práce nejde a abych zpětně sepsal protokol o pracovním úrazu, že to nahlásil jako pracovní úraz a udal mně a další dva řemeslníky co na místě byly, jako svědky. Můžete mi prosím napsat zda je takový postup možný, i s přihlédnutím že si opravdovou pohmožděninu mohl klidně způsobit až večír po pracovní době třeba na nějaké veselici? V případě že ano jak mám postupovat a co mě čeká v takovém to případě, kdy takový zaměstnanec kouká z jakékoli situace vytěžit pro sebe maximum. Děkuji za odpověď s přátelský pozdravem Jan K.
Dobrý den, Vámi popisovaný úrazový děj je naprosto běžný případ pracovního úrazu. Podle našich mnoholetých zkušeností je běžné, že u takovýchto úrazů nenastanou bolesti a otok okamžitě, ale až po určité době (pře noc). Jak uvádíte k úrazu – pád trubky na nohu Vašeho zaměstnance, došlo za přítomnosti svědků a dokonce jste byl svědkem i Vy. Tím je prokázáno, že k úrazu došlo v pracovní době, při výkonu práce. Z toho důvodu je úraz považován za úraz pracovní.
Zaměstnavatel za pracovní úrazy nese objektivní odpovědnost. Pokud jste na pochybách, zda pracovní neschopnost zraněného zaměstnance přímo souvisí s událostí, kterou popisujete (pád trubky na nohu), můžete ošetřujícího lékaře, jako zaměstnavatel zraněného požádat o lékařkou zprávu a stanovisko, zda pracovní neschopnost zraněného je v příčinné souvislosti s úrazovým dějem. Bez bližších znalostí úrazového děje, Vám můžeme garantovat, že vyjádření ošetřujícího lékaře bude kladné. Svůj názor opíráme o mnohaleté zkušenosti s posuzováním pracovních úrazů obdobného charakteru.
V závěru svého dotazu, uvádíte možnost, že si mohl zraněný přivodit úraz „na nějaké veselici“. Ano i takováto možnost může nastat, ale v takovém případě je důkazní břemeno na zaměstnavateli, který musí prokázat, že pracovní neschopnost nesouvisí s uvedeným a svědky doloženým úrazovým dějem. Opět musím konstatovat, že z naší více než třicítileté praxe s řešením úrazů, neznáme případ, kdy by se zaměstnavateli podařilo prokázat, že úraz Vámi popsaný a svědky doložený, by se zaměstnavateli podařilo zprostit odpovědnosti a prokázat, že k úrazu došlo při činnosti, která nesouvisí s výkonem práce u zaměstnavatele.
Definice pracovního úrazu je uvedena v § 380 odst. 1 zákoníku práce : Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Vámi uváděný úrazový děj, je klasickým případem naplnění objektivní odpovědnosti zaměstnavateli za pracovní úraz.
Vzhledem k tomu, že úraz nevyžaduji hospitalizaci delší než 5 kalendářních dnů, zašlete Záznam o úrazu do 5 dne následujícího měsíce, kdy k úrazu došlo, v souladu s § 6 nařízením vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, příslušnému oblastnímu inspektorátu práce a zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz vzniká nárok na náhradu podle § 369 zákoníku práce.
Vaše poznámka, že takový zaměstnanec kouká z jakékoliv situace vytěžit pro sebe maximum, může být sice pravdivá, ale zaměstnanec má nárok jen na zákonem stanovené odškodnění.
Závěrem pouze upozorňujeme, že bolestné se u pracovních úrazů stále hodnotí podle vyhlášky č. 440/ 2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, přestože tato vyhláška byla zrušena.
